Normostrana (setkat se můžete se zkratkou NS) je standardizovaný objem textu o určitém počtu znaků, respektive slov a řádků. Smyslem její existence je umožnit spočítat kolik daný autor napsal skutečně textu, co do objemu bez ohledu na to, jaký použil typ fontu, jaké nastavil řádkování, jak velké je odsazení od krajů a tak podobně. Zde je pak podstatné zmínit, že neexistuje žádný mezinárodní standard a proto je normostrana v jednotlivých zemích definována jinak, a to buď přímo legislativně, nebo jako dodržované a uznávané nepsané pravidlo. V České republice je to 1800 znaků, kam se počítají jak symboly jako takové, tak mezery. Pro úplnost dodejme, že to za normálních okolností představuje 30 řádků textu, přičemž na každý se vejde v průměru 60 znaků. To je v průměru 250 slov.
ZÁKLADNÍ PARAMETRY – ČESKÁ NORMOSTRANA
- 1800 znaků včetně mezer
- 30 řádků textu po 60 znacích
- 250 slov
- Teoreticky to odpovídá nastavení, kdy má písmo velikost 12 pixelů, řádkování je nastaveno na 1,5, text je zarovnán do bloku, okraje nahoře a dole jsou nastaveny na 2,5 centimetru a okraje na stranách na 3 centimetry
Ukázka: Zde je obrázek, na kterém je stránka velikosti A4, na níž je text Lorem ipsum rozdělený do čtyř odstavců. Použito je neproporcionální písmo Courier New ve velikosti 12 pixelů. Řádkování je 1,5. Vertikální odsazení od krajů je 2,5 centimetru, horizontální pak 3 centimetry. Celkem je zde 1780 znaků včetně mezer a 276 slov. To vše na celkem 32 řádcích.
PLATNÁ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA V ČR
Normostrana je v rámci české legislativy definována v rámci zákona o znalcích a tlumočnících, a to konkrétně vyhláškou č. 37/1967 Sb. § 24, respektive vyhláškou č. 77/1993 Sb. § 24.
Znění je následující: Jednou stránkou překladu se rozumí text psaný strojem obsahující 30 řádků po 60 úhozech včetně mezer. Nedokončená stránka se posuzuje jako celá, uzavírá-li text nebo jeho ucelenou část.
JAK NA POČÍTAČI ZJISTÍM POČET NORMOSTRAN
Zjištění počtu znaků a tedy i normostran je v textových editorech na počítačích velmi snadné. Jen se v každém z nich postupuje trochu odlišněji.
Důležité je, že nás vždy zajímá položka „Počet znaků s mezerami“. Pokud je tedy v dokumentu například 20 tisíc znaků včetně mezer, spočítáme si počet normostran velmi snadno, a to následovně.
20 000 znaků včetně mezer / 1800 = 11,1 NS
MICROSOFT OFFICE WORD 2007 A 2010
Revize → Počet slov
MICROSOFT WORD, OPENOFFICE WRITER A LIBREOFFICE WRITER
Nástroje → Počet slov
APPLE IWORK PAGES
Zobrazit → Zobrazit počet slov
PROČ JE DEFINOVÁNÍ NORMOSTRANY DŮLEŽITÉ?
Důvod je nabíledni. Téměř kdokoliv, kdo píše, nebo překládá nějaké texty musí vědět, jak dlouhý text má napsat, respektive je odměňován na základě objemu práce, kterou vykoná a právě proto je nutné mít standardizovanou jednotku, která toto sjednotí. Tou jednotkou je právě normostrana. V tomto ohledu je tedy důležitá především v oborech publicistiky a překladatelství. Svůj význam má ale i v jiných oblastech, kam patří bezesporu třeba školství. Mnoho studentských prací (seminárních, bakalářských, diplomových atd.) má definován minimální, doporučený či maximální rozsah v normostranách. Vyučující pak mohou na základě toho hodnotit, zda student dodržel požadavky na rozsah, nebo nikoliv.
NEDOSTATKY A PROBLÉMY
- Počet stran textu v tištěné i elektronické podobě nemusí korespondovat a ve valné většině případů ani nekoresponduje počtu normostran. Je to dáno mnoha faktory, kam rozhodně patří velikost písma, odsazování, řádkování, počet odstavců nebo množství krátkých textových celků uvedených v rámci odrážek či číslování. Tato disproporce může být v obou směrech, nicméně častější je, že množství normostran je větší, než počet stránek jako takových.
- Některé subjekty (jednotlivci, firmy) užívají vlastní pro klienta méně výhodnou definici normostrany. Někdy se lze setkat například s tím, že nezapočítávají mezery. Jindy naopak snižují počet znaků na 1650, nebo dokonce 1500. Teoreticky nemusí být takový přístup a priori závadný, ale ze strany zákazníka poptávajícího služby je vždy lepší informovat se o přesných parametrech konkrétního subjektu dopředu, aby následně nebyl zaskočen vyšší cenou, či naopak nedostatečným rozsahem textu.
- V závislosti na schématu výpočtu množství znaků, který ten či onen program používá, může docházet k jistým nesrovnalostem. To je problém, který se týká třeba matematických vzorců, které nejeden program nezapočítává a tudíž je rozsah textu více, či méně snížen. Setkat se s tím můžeme typicky u prací týkajících se matematiky, fyziky, technických věcí a ekonomie. V těchto případech se pak volí alternativní způsoby výpočtu počtu znaků.
- U překladů mezi zadavatelem a zhotovitelem občas vzniknou pře o to, zda se má odměna za překlad počítat dle počtu normostran originálního textu, nebo přeloženého textu.
JAK JE TO JINDE VE SVĚTĚ
Jak jsme psali již v úvodu tohoto článku, normostrana není mezinárodně standardizována a v různých zemích se množství textu počítá odlišnými způsoby. V následující tabulce jsme proto pro zajímavost sepsali, jak je to jinde ve světě. Vycházíme přitom ze standardu definovaného pro překladatelskou činnost, v rámci které je tato problematika legislativně ukotvena i v českém právu.
|
Země |
Způsob výpočtu |
|
Anglie |
1000 slov původního textu |
|
Belgie |
Řádek o 60 úhozech |
|
Bulharsko |
Totožné s Českou republikou |
|
Francie |
Slovo přeloženého textu |
|
Chile |
250 slov (1 strana) |
|
Chorvatsko |
1800 úhozů běžného textu, 1600 úhozů technicky zaměřené textu a 1125 úředně ověřeného textu (oficiální listiny) |
|
Itálie |
25 řádků po 60 znacích (1500 znaků, 1 strana) |
|
Japonsko |
Bit souboru původního textu |
|
Lotyšsko |
Stránka |
|
Mexiko |
Stránka |
|
Německo |
Řádek o 55 úhozech |
|
Polsko |
Slovo přeloženého textu |
|
Portugalsko |
Totožné s Českou republikou |
|
Spojené státy americké |
Slovo původního textu |
TROCHA HISTORIE NA ZÁVĚR
Ještě než začaly být počítače běžnou součástí našich životů, užíval se ke strojovému psaní textů psací stroj. V těch dobách se normostrana počítala odhadem a metoda to byla poměrně přesná. Vycházelo se především ze dvou parametrů: počet řádků a průměrný počet znaků na řádku konkrétního typu psacího stroje. Tento způsob výpočtu byl přesný z několika důvodů a jedním z nich bylo to, že psací stroje využívají neproporcionální písmo, tedy takové, kdy má každé písmeno stejnou šířku. Drtivá většina dnešních fontů jsou však proporcionálním druhem písma (najdou se pochopitelně výjimky – Andale Mono, Consolas, Courier, Monofur, Terminus a další) a jednotlivá písmena nezabírají na stránce stejnou šířku. I z tohoto důvodu je tento způsob dnes fakticky nevyužitelný a vzhledem k okolnostem i zbytečný.
