Na této stránce je vám k dispozici kompletní ASCII tabulka rozdělená na dvě části, a to na kódy 0 až 127 a kódy 0128 až 0255.
ASCII TABULKA KÓDŮ 0 AŽ 127
| ASCII kód (Alt+číslo) | Znak/Význam | Vysvětlivka |
| 0 | NULL character | – |
| 1 | Start of Header | – |
| 2 | Start of Text | – |
| 3 | End of Text | – |
| 4 | End of Transmission | – |
| 5 | Enquiry | – |
| 6 | Acknowledge | – |
| 7 | Bell | – |
| 8 | Backspace | – |
| 9 | Horizontal Tab | – |
| 10 | Line feed | – |
| 11 | Vertical Tab | – |
| 12 | Form Feed | – |
| 13 | Carriage return | – |
| 14 | Shift Out | – |
| 15 | Shift In | – |
| 16 | Data Link Escape | – |
| 17 | Device control 1 | – |
| 18 | Device control 2 | – |
| 19 | Device control 3 | – |
| 20 | Device control 4 | – |
| 21 | Negative Acknowledge | – |
| 22 | Synchronous Idle | – |
| 23 | End of Transmission Block | – |
| 24 | Cancel | – |
| 25 | End of Medium | – |
| 26 | Substitute | – |
| 27 | Escape | – |
| 28 | File Separator | – |
| 29 | Group Separator | – |
| 30 | Record Separator | – |
| 31 | Unit Separator | – |
| 32 | Space (mezera) | – |
| 33 | ! | Vykřičník |
| 34 | “ | Uvozovky |
| 35 | # | Hashtag |
| 36 | $ | Znak pro dolar |
| 37 | % | Procento |
| 38 | & | Ampersand |
| 39 | ‘ | Apostrof |
| 40 | ( | Otevřená kulatá závorka |
| 41 | ) | Zavřená kulatá závorka |
| 42 | * | Hvězdička |
| 43 | + | Plus |
| 44 | , | Čárka |
| 45 | – | Minus/Pomlčka |
| 46 | . | Tečka |
| 47 | / | Lomítko |
| 48 | 0 | Nula |
| 49 | 1 | Jednička |
| 50 | 2 | Dvojka |
| 51 | 3 | Trojka |
| 52 | 4 | Čtyřka |
| 53 | 5 | Pětka |
| 54 | 6 | Šestka |
| 55 | 7 | Sedmička |
| 56 | 8 | Osmička |
| 57 | 9 | Devítka |
| 58 | : | Dvojtečka |
| 59 | ; | Středník |
| 60 | < | Menší než |
| 61 | = | Rovná se |
| 62 | > | Větší než |
| 63 | ? | Otazník |
| 64 | @ | Zavináč |
| 65 | A | Velké A |
| 66 | B | Velké B |
| 67 | C | Velké C |
| 68 | D | Velké D |
| 69 | E | Velké E |
| 70 | F | Velké F |
| 71 | G | Velké G |
| 72 | H | Velké H |
| 73 | I | Velké I |
| 74 | J | Velké J |
| 75 | K | Velké K |
| 76 | L | Velké L |
| 77 | M | Velké M |
| 78 | N | Velké N |
| 79 | O | Velké O |
| 80 | P | Velké P |
| 81 | Q | Velké Q |
| 82 | R | Velké R |
| 83 | S | Velké S |
| 84 | T | Velké T |
| 85 | U | Velké U |
| 86 | V | Velké V |
| 87 | W | Velké W |
| 88 | X | Velké X |
| 89 | Y | Velké Y |
| 90 | Z | Velké Z |
| 91 | [ | Otevřená hranatá závorka |
| 92 | \ | Obracené lomítko |
| 93 | ] | Zavřená hranatá závorka |
| 94 | ^ | Vokáň/Stříška |
| 95 | _ | Podtržítko |
| 96 | ` | Obrácená čárka |
| 97 | a | Malé a |
| 98 | b | Malé b |
| 99 | c | Malé c |
| 100 | d | Malé d |
| 101 | e | Malé e |
| 102 | f | Malé f |
| 103 | g | Malé g |
| 104 | h | Malé h |
| 105 | i | Malé i |
| 106 | j | Malé j |
| 107 | k | Malé k |
| 108 | l | Malé l |
| 109 | m | Malé m |
| 110 | n | Malé n |
| 111 | o | Malé o |
| 112 | p | Malé p |
| 113 | q | Malé q |
| 114 | r | Malé r |
| 115 | s | Malé s |
| 116 | t | Malé t |
| 117 | u | Malé u |
| 118 | v | Malé v |
| 119 | w | Malé w |
| 120 | x | Malé x |
| 121 | y | Malé y |
| 122 | z | Malé z |
| 123 | { | Otevřená složená závorka |
| 124 | | | Svislá čára |
| 125 | } | Zavřená složená závorka |
| 126 | ~ | Vlnovka |
| 127 | DEL (delete) | – |
ASCII TABULKA KÓDŮ 0128 AŽ 0255
| ASCII kód |
Znak/Význam | Vysvětlivka |
| 0128 | € | Znak Eura |
| 0130 | ‚ | Čárka |
| 0132 | “ | Dvojité uvozovky |
| 0133 | … | Trojitá tečka |
| 0134 | † | Křížek |
| 0135 | ‡ | Dvojitý křížek |
| 0137 | ‰ | Promile |
| 0138 | Š | Velké s s háčkem |
| 0139 | ‹ | |
| 0140 | Ś | Velké s s čárkou |
| 0141 | Ť | Velké t s háčkem |
| 0142 | Ž | Velké z s háčkem |
| 0143 | ? | Otazník |
| 0145 | ‘ | |
| 0146 | ‘ | |
| 0147 | “ | |
| 0148 | “ | |
| 0149 | o | |
| 0150 | – | |
| 0151 | – | |
| 0153 | ™ | Symbol Trademark – TM |
| 0154 | š | Malé s s háčkem |
| 0155 | › | |
| 0156 | ś | Malé s s čárkou |
| 0157 | ť | Malé t s háčkem |
| 0158 | ž | Malé z s háčkem |
| 0159 | ź | Malé z s čárkou |
| 0161 | ˇ | Háček |
| 0162 | ˘ | |
| 0163 | Ł | Znak Libry |
| 0164 | ¤ | |
| 0165 | Ą | |
| 0166 | ¦ | |
| 0167 | § | Paragraf |
| 0168 | ¨ | Přehláska |
| 0169 | © | Symbol Copyright |
| 0170 | Ş | |
| 0171 | “ | |
| 0174 | ® | Symbol Registered |
| 0175 | Ż | |
| 0176 | ° | Stupeň |
| 0177 | ± | |
| 0178 | ˛ | |
| 0179 | ł | |
| 0180 | ´ | |
| 0181 | µ | |
| 0183 | · | Krát (střední tečka) |
| 0184 | ¸ | |
| 0185 | ą | |
| 0186 | ş | |
| 0187 | “ | |
| 0188 | Ľ | |
| 0189 | ˝ | |
| 0190 | ľ | |
| 0191 | ż | |
| 0192 | Ŕ | Velké r s čárkou |
| 0193 | Á | Velká a s čárkou |
| 0194 | Â | Velké a se stříškou |
| 0195 | Ă | |
| 0196 | Ä | Velké přehlasované a |
| 0197 | Ĺ | Velké l s čárkou |
| 0198 | Ć | Velké c s čárkou |
| 0199 | Ç | |
| 0200 | Č | Velké c s háčkem |
| 0201 | É | Velké e s čárkou |
| 0202 | Ę | |
| 0203 | Ë | Velké přehlasované e |
| 0204 | Ě | Velké e s háčkem |
| 0205 | Í | Velké i s čárkou |
| 0206 | Î | Velké i se stříškou |
| 0207 | Ď | Velké D s háčkem |
| 0208 | Đ | |
| 0209 | Ń | Velké n s čárkou |
| 0210 | Ň | Velké n s háčkem |
| 0211 | Ó | Velké dlouhé o |
| 0212 | Ô | Velké o se stříškou |
| 0213 | Ő | |
| 0214 | Ö | Velké přehlasované o |
| 0215 | × | Krát (křížek) |
| 0216 | Ř | Velké r s háčkem |
| 0217 | Ů | Velké u s kroužkem |
| 0218 | Ú | Velké u s čárkou |
| 0219 | Ű | |
| 0220 | Ü | Velké přehlasované u |
| 0221 | Ý | Velké y s čárkou |
| 0222 | Ţ | |
| 0223 | ß | Ostré s |
| 0224 | ŕ | Malé r s čárkou |
| 0225 | á | Malé a s čárkou |
| 0226 | â | Malé a se stříškou |
| 0227 | ă | |
| 0228 | ä | Malé přehlasované a |
| 0229 | ĺ | Malé l s čárkou |
| 0230 | ć | Malé c s čárkou |
| 0231 | ç | |
| 0232 | č | Malé c s háčkem |
| 0233 | é | Malé e s čárkou |
| 0234 | ę | |
| 0235 | ë | Malé přehlasované e |
| 0236 | ě | Malé e s háčkem |
| 0237 | í | Malé i s čárkou |
| 0238 | î | Malé i se stříškou |
| 0239 | ď | Malé d s háčkem |
| 0240 | đ | |
| 0241 | ń | Malé n s čárkou |
| 0242 | ň | Malé n s háčkem |
| 0243 | ó | Malé o s čárkou |
| 0244 | ô | Malé o se stříškou |
| 0245 | ő | |
| 0246 | ö | Malé přehlasované o |
| 0247 | ÷ | Děleno |
| 0248 | ř | Malé r s háčkem |
| 0249 | ů | Malé u s kroužkem |
| 0250 | ú | Malé u s čárkou |
| 0251 | ű | |
| 0252 | ü | Malé přehlasované u |
| 0253 | ý | Malé y s čárkou |
| 0254 | ţ | |
| 0255 | ˙ |
ASCII TABULKA A JEJÍ VÝZNAM, ÚČEL A HISTORIE
Jak je asi všem na první pohled jasné, jedná se o zkratku, a to konkrétně o zkratku názvu pocházejícího z angličtiny – American Standard Code for Information Interchange (ASCII). To můžeme vcelku přesně přeložit do českého jazyka jako Americký standardizovaný kód pro výměnu informací. Reálně je to kódovací systém pro použití v rámci informačních technologií, který byl vytvořen za účelem transkripce a s ní spojené následné interpretace některých písmen, čísel a speciálních znaků s využitím kódu. Zcela poprvé se tento princip objevil roku 1963, přičemž v průběhu doby byl všemožně upravován a doplňován. Dnes je již do jisté míry překonaný, avšak pokud na něj nahlížíme zpětně z hlediska jeho významu pro vývoj znakových sad, bezpochyby se jedná o zcela nejzásadnější systém, který je více či méně základem většiny v současné době využívaných standardizovaných kódovacích sad.
PROČ JE ASCII TABULKA ZASTARALÁ
Již jsme naznačili, že je v dnešní době částečně překonaný, a tak si vysvětleme proč. Jeho úskalí spočívá v tom, že prvotní verze z roku 1963 byla vytvořena jako 7 bitová, což v praxi znamenalo, že byla schopna pokrýt maximálně 128 znaků, což se později ukázalo jako naprosto nedostačující. V průběhu času se sice dočkala rozšíření na 8 bitovou, aby byla schopna pokrýt více znaků, ale ani to ve skutečnosti ani v nejmenším nestačilo na to pokrýt potřebu interpretace všech speciálních znaků jednotlivých abeced v rámci Evropy, a to ani nemluvíme o všech abecedních sestavách, které na světě jsou. Toto omezení vedlo v konečném důsledku k tomu, že se ASCII tabulka ve své druhé polovině (číslem 128 počínaje) dočkala několika lokálních variací. Jinými slovy od čísla 128 může být příslušný kód interpretován v rámci lokální specifikace rozdílně a není možné z globálního pohledu jednoznačně stanovit, že ten který kód zastupuje ten který znak.
Výše zmíněné komplikace a vůbec celkově opožděný nástup 8 bitové verze ASCII měly za následek to, že si různí významní vývojáři z různých zemí definovali své vlastní kódovací sady, které ovšem nebyly nijak unifikované a kompatibilní a tudíž se ztrácel celý princip tohoto systému. Třeba taková čeština měla svého času alespoň šest více či méně používaných sad. Je proto nabíledni, že původně zamýšlený koncept, který měl za cíl zamezit chybové komunikaci, selhal. Všechny zde zmíněné problémy a mnoho dalších aspektů celého konceptu ve finále vedly k vytvoření zcela nového standardizovaného systému, jež nese název Unicode.
PROČ JE ASCII TABULKA STÁLE CENNÁ
Pro profesionální využití může být ASCII tabulka sice omezující, zastaralá a nedostačující, ale to neplatí pro běžné uživatele. Mnohé speciální znaky, které se na klávesnici přímo nevyskytují, jsou při psaní zapisovány právě pomocí ASCII kódu (u nás bude tím nejpoužívanějším asi ten pro zavináč -Alt+64). ASCII tabulka tak stále má své opodstatněné využití a usnadňuje život mnoha milionům lidí každý den.
ASCII ART
ASCII art je forma grafického designu, která se v různých podobách a rozsahu používá k tvorbě obrazu znaky definovanými standardem ASCII. Takový obraz může být vytvořen víceméně libovolným textovým editorem. Valná většina výstupů je tvořena pomocí takzvaných neproporcionálních fontů, což jsou znakové sady, u nichž má každý znak totožnou šířku. Fakticky lze využít i fonty proporcionální a v některých případech se tak i děje, nicméně to není příliš časté, neboť je to komplikované.
Pokud by si někdo myslel, že má tento typ grafiky pouze umělecký, či zábavní rozměr, pak by se šeredně mýlil. Skutečný rozvoj tohoto směru začal v době, kdy světlo světa spatřili první tiskárny. Ty nebyly schopny tisknout plnohodnotný obraz, tak jako ty dnešní, ale jen pouhé znaky. Právě z tohoto důvodu se začalo s ASCII artem, který umožnil vytvořit do značné míry „čitelný“ obraz jen s pomocí písmen, čísel, interpunkčních znamének a speciálních znaků. Dnes již pochopitelně nejde jen o problematiku tisku, ale do jisté míry i o online komunikaci. Zkrátka a jednoduše je využitelný i k praktickým účelům, a to tam, kde není přenos, zobrazení nebo tisk plnohodnotného obrazu možný, či tam kde je příliš komplikovaný. To se týká například negrafických počítačových terminálů, psacích strojů, zdrojových kódů nebo dálnopisů.
TYPY A JEJICH SLOŽITOST
Navzdory tomu, že tato technika zažila svůj velký rozmach teprve s příchodem prvních primitivních tiskáren, prokazatelně byla využívána již v druhé polovině 19. století. Tehdy se k zápisu používaly klasické mechanické psací stroje. Vznikaly jak primitivní díla v podobě emotikon, tak složitější celostránková díla. Dnes již existují nejen obrázkové animace ve formátu GIF, ale dokonce i filmy. Nyní si pojďme ukázat několik příkladů.
EMOTIKONY
Zcela nejprimitivnější formou jsou emotikony, neboli všem dobře známí smajlící. Ti se skládají jen z několika málo znaků vypsaných za sebou na jednom jediném řádku. Jejich účelem je vyjádřit nějaký pocit, náladu nebo názor. Existují i takoví, kteří představují nějaké zvíře, známou osobnost či etnickou skupinu, ale jejich používání v praxi není příliš časté. Na závěr dodejme, že orientace emotikon není svislá, ale horizontální zleva doprava, takže je nutné je číst (nadneseně řečeno) s hlavou nakloněnou doleva.
OBRÁZKY A NÁPISY
Druhou úrovní jsou více či méně složité obrázky a nápisy. Pro jejich tvorbu mohou být jednotlivé znaky vybírány cíleně pro svůj tvar, ale taky náhodně pokud je třeba jen vyplnit nějakou plochu. Co se týče textů, tak dnes již existuje několik stovek standardizovaných ASCII stylů, které jsou automatické online generátory schopny aplikovat na prakticky jakýkoliv text.
Jednoduché obrázky
Složitý obrázek
Styl psacího stroje
Fontový styl
3D styl
FOTKY
Pomocí generátorů lze na ASCII obraz převést i klasickou digitální fotografii. Jednodušší aplikace převedou výstup do černobílé podoby, ty propracovanější jsou schopny zachovat i originální barevnost.
ANIMACE
Úspěšně lze tvořit dokonce i animace a celé filmy. Velmi zajímavým počinem v tomto ohledu je projekt ASCIIMATION, který tímto způsobem vytvořil remake legendárního snímku Star Wars.
