Hashtag

By | 24.7.2017

Hashtag je v současné době mezi širokou veřejností velice oblíbeným znakem, a to v drtivé většině případů kvůli jeho používání v rámci sociálních sítí. Není proto od věci naučit se alespoň jeden způsob, jak ho na počítači velice snadno a rychle napsat pomocí k tomu určené kombinace kláves. Pojďme tedy na to.

Jak napsat hashtag pomocí Alt Gr (Alt Gr + X)

Zcela nejjednodušším způsobem je využití klávesy pravého Alt, neboli Alt Gr. Najdeme ji hned napravo od tlačítka mezerníku. Zmáčkneme ji, podržíme a během tohoto držení zmáčkneme klávesu písmena X. Hashtag – # je na světě.

Použití levého Alt a Ctrl

Ne nepodobným způsobem jako v prvním zmiňovaném případě lze výsledku dosáhnout s použitím kláves levý Alt a Ctrl. Tyto dvě tlačítka stiskneme, podržíme je a zmáčkneme tlačítko písmena X.

Pomocí ASCII kódu

K tomuto postupu je nutná numerická klávesnice, která je přítomna u stolních počítačů, nebo velkých notebooků. U malých notebooků kvůli velikosti chybí, a proto u nich tuto metodu nelze aplikovat. Postup je nicméně následovný. Stiskneme levý Alt, který necháme stisknutý a v průběhu tohoto držení naťukáme na numerické klávesnici číslovku 35.

Přes anglickou klávesnici

Přepněte si klávesnici na anglickou, pomocí stisku kombinace kláves levý Alt a Shift. Následně stiskněte znovu klávesu Shift, podržte ji a zmáčkněte klávesu, kterou standardně píšete písmeno „š“ (jsou na ní čtyři znaky – dvakrát číslice 3, š a náš #). Hashtag je napsán a vy můžete přepnout zpět na českou klávesnici – znovu Alt + Shift.

Klávesy pro #

Na zařízeních Mac s operačním systémem iOS

Přidržte option (alt) a v alfanumerické části klávesnice proveďte úhoz na klávesu s číslicí 3, na které je současně vyobrazen i symbol #.

Co to vlastně hashtag je

Jedná se o metadata tvořená slovem, nebo slovním spojením bez mezer, před které je vložen symbol # zvaný hash (v češtině se mu občas také říká mřížka, či křížek). Tímto spojením vznikne něco jako klíčové slovo, kterým je v rámci internetu a IT systémů specifikován obsah konkrétního média, textu, souboru a tak podobně. Takto označený obsah je následně možné pomocí tohoto hashtagu dohledat. Prvopočátky tohoto značkování jsou spojeny s programováním. Teprve po několika málo desítkách let přešlo jeho užívání do oblasti sociálních sítí, které ho masově rozšířili mezi běžné uživatele.

Jak pracovat s hashtagy na jednotlivých sociálních sítích

Navzdory tomu, že je základní smysl existence hashtagů na všech sociálních sítích totožný, nedá se říci, že by to platilo i pro jejich praktické používání. Třeba na Twitteru jsou zaměřeny především na téma konverzace a konkrétní skupinu lidí. Naopak na takovém Instagramu slouží hlavně k popisu toho, co je na fotce a vyprávění nějakého příběhu, který za ní stojí.

Twitter

Twitter je zodpovědný za to, že je dnes hashtag tím, čím je, neboť ho jako vůbec první sociální síť zavedl a uživatele tak naučil ho používat. Díky tomu je na něm jeho užívání nejrozšířenější a nejuniverzálnější. Slouží zde především k označení konkrétního tématu konverzace.

Instagram

Na Instagramu slouží jako jakési doplnění a nálepka ke konkrétní fotografii, což funguje hned dvěma směry. Jednak tak lze vyhledávat nové účty, které stojí za sledování a z druhé strany tak lze získávat osoby, které vás budou sledovat. Samostatnou kategorii pak tvoří takzvané Instagram výzvy (Instagram photo challenge). Ty mají jak nárazový, tak dlouhodobý charakter. Příkladem budiž například hashtag #365project, kdy má člověk za úkol vyfotit se každý den v roce během nějaké činnosti. Smyslem této konkrétní výzvy je vytvořit si vlastní fotografický deník a zlepšit své dovednosti ovládání fotoaparátu.

Facebook

Používání hahshtagů není na Facebooku mezi lidmi až zas tak časté. Ani technické řešení jejich vyhledávání a případného filtrování nemá žádnou šířku. V zásadě jde jen o to, že když na konkrétní hashtag kliknete, nebo ho zadáte do vyhledávání, vypíše se vám přehled naprosto veškerých příspěvků, které ho obsahují.

Google+

Při kliknutí na specifický hashtag (nebo při jeho vyhledávání) na Google+ dojde k zobrazení výsledků, které ho přímo obsahují, ale také těch, které jsou k němu nějakým způsobem relevantní. Nad samotnými příspěvky jsou pak zpravidla zobrazeny medailonky různých tematicky spřízněných stránek, komunit, lidí a sbírek.

Pinterest

Na Pinterestu mají hashtagy jednoduchý a velice funkční účel. Je jím prosté označování a na druhé straně vyhledávání konkrétního obsahu pinu. Pakliže kliknete na konkrétní hashtag dojde k zobrazení pinů, kterého ho reálně obsahují, ale i těch, kde je slovo, nebo slovní spojení v popisu zmíněno bez použití znaku hash – #, tedy v tradiční podobě klíčového slova.

Jak vytvořit vlastní #tag a co s ním dál

Je to velice jednoduché. Stačí v příspěvku na dané sociální síti napsat # a za něj konkrétní slovo, nebo slovní spojení (nelze používat mezerník), čímž dojde k jeho automatickému vygenerování. Umístěn může být samostatně před i za tělem textu, ale také přímo v rámci něj.

Má to však své úskalí. Obecně vzato nemůže mít hashtag jako takový z principu věci vlastníka, protože se prostě a jednoduše jedná o slovo/slovní spojení užité v rámci nějakého textu na internetu. Kdybychom to dohnali do extrému, pak bychom řekli, že stejně jako není možné postihnout někoho, kdo svému kamarádovi osobně řekl, že si koupil boty značky „XYZ“ a ty stojí za pendrek, tak není možné tohoto člověka postihnout za to, že tuto informaci sdělil na dané sociální síti s použitím #XYZ. Na druhou stranu je to pochopitelně značně komplikovaná právní problematika. Možnost zneužívání konkrétního hashtagu v boji o zákazníky mezi různými společnostmi je nabíledni. Není se proto čemu divit, že několik sporů tohoto typu, už musel řešit soud. Dnes již dokonce existuje možnost registrace hashtagu ve smyslu ochrany proti zneužití konkurencí. V reálu se to ale týká jen celosvětově zavedených značek.

Pokud toto obrátíme zpět do obecného kontextu, pak je nutné si uvědomit, že se vytvořením hashtagu nestáváte jeho vlastníkem a máte jen minimální vliv na to, v jakém kontextu ho budou ostatní uživatelé používat (jestli se tak vůbec ve větší míře stane). Tento kontext může být pochopitelně negativní a i několik globálních společností se přesvědčilo o tom, že to pak bývá velmi nepříjemná a jen stěží kontrolovatelná záležitost. Podařilo se jim totiž vytvořit takzvaný „Bashtag“.

Bashtag

Hashtagy (takové, které „patří“ nějaké společnosti, nebo organizaci) jsou na sociálních sítích celou řadou lidí skutečně používány krom dalšího i ke kritizování různých firem, jejich výrobků a služeb, zákaznické podpory a tak podobně. Pakliže se tak stane, vzniká bashtag. Jedná se samozřejmě o slovní hříčku. Slovo bash znamená v angličtině rána, úder, praštit či namlátit. Má-li bashtag mezi uživateli velkou odezvu, pak to může být danou společnost velmi nepříjemná situace. Zvlášť v případě, kdy se jí samotnou vytvořený hashtag v rámci nějaké propagační kampaně, stane často používaným bashtagem.

Jedním z nejznámějších případů tohoto typu je reklamní kampaň firmy McDonald’s. Ta proběhla v USA v lednu roku 2012 a byla prakticky celá postavená na hashtagu #McDStories. Cílem mělo být sdílení zkušeností návštěvníků této restaurace rychlého občerstvení s ostatními. Tvůrci kampaně však celou věc zcela nedomysleli. Z nějakého důvodu předpokládali, že zkušenosti budou veskrze pozitivní. Záhy se ukázalo, že to byl šeredný omyl. Celé vlákno na Twitteru zaplavila vlna negativně laděných tweetů se stížnostmi. Kampaň byla nakonec ukončena pouhé dvě hodiny po svém spuštění.

Zajímavosti

  1. Znak # byl před slova umisťován již v sedmdesátých letech minulého století programátory a jinými IT specialisty. Smyslem bylo zdůraznit důležitost daného slova, a to v rámci různého kontextu.

  2. Koncepce užívání hash symbolu, tak jak jí známe dnes, vznikla v rámci otevřeného protokolu pro textovou komunikaci, který nese název Internet Relay Chat (IRC), kde sloužila ke značkování témat a skupin. Tou se inspiroval významný americký zastánce open source řešení, Chris Messina, který přišel s myšlenkou jejího využití na sociálních sítích.

  3. Se samotným pojmenováním hashtag přišel v srpnu 2007 pan Stowe Boyd, a to se jak dnes již všichni víme, ujalo.

  4. Facebook zavedl podporu hashtagů až 12. 6. 2013 a Google dokonce až 25. 9. 2013.

  5. Oxfordský slovník byl oficiálně rozšířen o slovo hashtag v květnu roku 2014.

  6. Tweet s hashtagem má o více než polovinu větší šanci na to, že jej bude někdo další sdílet, než ten, který ho neobsahuje.

  7. Zhruba čtvrtina všech tweetů obsahuje alespoň jeden #tag.

  8. Naopak na Instagramu dosahuje tato četnost více než čtyř pětin.

  9. Zachování originálního hashtagu v rámci slova, které bylo určitým způsobem skloněno, nebo od původního slova odvozeno (častý problém češtiny), je možné při využití znaku neviditelné mezery. Příkladem budiž třeba #pivovarnictvi. Zápis neviditelné mezery v rámci různých platforem je následující: Unicode – U+200B, Windows – Alt+200B/Alt+8203, HTML – &#8203, Linux – Ctrl+Shift+U8203.

  10. Skutečně prvními napříč všemi mediálními platformami používanými hashtagy s ryze pro obyvatele České republiky cíleným určením se staly v roce 2013 během devastujících povodní #povoden a #povodne.

Využití a podpora

Pokud se budeme bavit čistě o sociálních sítích, které jsou dnes pro drtivou většinu lidí hlavní oblastí používání hashtagu, tak lze říci, že má tento koncept zábavní, informační, sociální, marketingový, obchodní i bezpečnostní rozměr. Jeho užívání má technickou podporu mezi prakticky všemi velkými celosvětovými sociálními sítěmi, jako je Facebook, Instagram, Twitter, Pinterest, G+, YouTube, Flickr nebo Tumblr. Nutno však podotknout, že některé z nich zakázaly používání některých příliš obecných frází, či termínů, které nějakým způsobem odporují principům právního státu a dobrým mravům (třeba užívání drog). Mezi lety 2013 a 2016 pak nebyly hashtagy na LinkedIn podporovány vůbec, a to z důvodu nadměrného užívání k obsahu nerelevantních frází velkým počtem uživatelů.

Nyní se podívejme na trojici zajímavých příkladů globálního i regionálního charakteru, které demonstrují sílu, přínos a úskalí tohoto formátu.

#UmbrellaRevolution

Od konce září do poloviny prosince roku 2014 probíhaly v Hongkongu masivní nenásilné protesty tamních obyvatel (především studentů). Jejich cílem bylo vyjádřit nesouhlas s vměšováním oficiální čínské vlády do záležitostí tohoto relativně autonomního města a potíráním demokratických principů fungování společnosti. To se čínské vládě pochopitelně nelíbilo a nařídila policii, aby se s demonstranty vypořádalo po svém. Policie následně ve velkém začala používat i slzné plyny a pepřové spreje. Aby se demonstrující ochránili před jejich vniknutím do obličeje, vybavili se deštníky (anglicky umbrella).

Z toho následně vznikl název pro celé hnutí – Umbrella Movement a také revoluci – Umbrella Revolution. Obyvatelé města pochopitelně chtěli, aby se pokud možno všichni na celém světě dozvěděli, co se u nich děje, jak jsou napadáni a jak jsou potlačována jejich práva. Vytvořili proto hashtag #UmbrellaRevolution, kterým označovali komentáře, články, fotky a videa týkající se těchto událostí. Díky němu tehdy dění v Hongkongu sledoval celý svět a zároveň přes něj lidé sdíleli svou morální podporu protestujícím.

#HurricaneSandy

V průběhu zhruba týdne na konci října roku 2012 pustošil Karibik a východní pobřeží Severní Ameriky ničivý hurikán Sandy. Ten za sebou nechal škody v řádech několika miliard amerických dolarů a také si vyžádal minimálně 150 lidských životů (z toho 81 v USA). Situace byla v postižených místech naprosto katastrofální a celkový zmatek narostl do nepředstavitelných rozměrů. K lepšímu zvládnutí situace tehdy velkou měrou pomohl vzniknuvší hashtag #HurricaneSandy. Díky němu bylo nejen možné sledovat aktuální situaci v konkrétních místech, ale také lépe koordinovat pomoc a komunikovat s lidmi (rodinnými příslušníky, známými, kamarády atp.) v postižených oblastech.

#iranelection

V polovině června roku 2009 se konaly v Íránu prezidentské volby, jejichž vítězem se stal Mahmúd Ahmadínežád. Jeden z jeho protikandidátů Mír Hosejn Músáví podporovaný velkou části veřejnosti označil volby za zmanipulované a požadoval jejich anulaci. Současně s tím začali v Teheránu a několika dalších íránských městech velké demonstrace, které v zemi vyvolali rozsáhlou krizi. Poměrně tvrdý a nedemokratický režim však zasáhl, což stálo život řadu lidí. O tehdejších událostech informovali zúčastnění pomocí sociálních sítí, zejména pak Twitteru, přičemž používali hashtag #iranelection. Po krátkém čase se zdvihla obrovská vlna solidarity. Uživatelé z celého světa začali s použitím #iranelection vyjadřovat podporu ve svých příspěvcích. To ovšem způsobilo zanesení vlákna těmito soustrastnými příspěvky, což značně zkomplikovalo hledání aktuálních informací od lidí přímo z Íránu a celé vlákno tak fakticky ztratilo svůj smysl.

Poměrně zajímavé je pak také to, že velký počet zahraničních uživatelů podporujících demonstranty tehdy změnila na Twitteru místo svého pobytu na Teherán. Důvod byl prostý. Režim nechtěl, aby Íránci informovali o dění pomocí sociálních sítí a těm, kteří tak činili, hrozilo velké riziko následné perzekuce ze strany tajné policie a jiných státních složek. Tím, že si tolik lidí tehdy změnilo místo svého pobytu, značně omezili pravděpodobnost možného pronásledování a dopadení některých osob.

Jak napsat hashtag