Apostrof ’

Napsat na klávesnici správně apostrof může být trochu oříšek, a to především díky jeho snadné záměně s hned několika jinými a jemu velmi podobnými znaky. Vizuálně to sice není až zas takový markantní rozdíl a mnohdy nemusí být odlišnost na první pohled tolik patrná, ale v některých případech by to mohlo způsobovat problémy (to zde není nutné rozebírat). Pořádek zkrátka musí být. Na internetu se můžete dočíst různé návody a diskuze o tom, jak ho na klávesnici napsat, ale realita je taková, že řada doporučení v nich zmíněných je špatná. Pojďme tedy nejdříve uvést celou věc na pravou míru. Apostrof, nebo též odsuvník, je typ interpunkčního znaménka. V rámci informačních technologií je standardizován ve dvou podobách, a to v typografické (klasická a plnohodnotná) a strojopisné (zjednodušená a neformální). Typografická má tvar takové malé devítky. Strojopisná připomíná podlouhlou kapku obrácenou směrem vzhůru. Tento popis berte trochu s rezervou, protože dosti záleží na použitém fontu písma. Oba dva apostrofy jsou použitelné, nicméně existují jisté zvyklosti při jejich užívání. Typografický by měl být v ideálním případě používán v klasickém textu. Strojopisný užívají zpravidla programátoři při psaní kódu.

ZCELA NEJJEDNODUŠŠÍ ZÁPIS

Přímo na české klávesnici nalezneme jen strojopisnou verzi. Někde v blízkosti Enteru vyhledejte klávesu s těmito čtyřmi znaky: | (svislá čára), \ (obrácené lomítko), ¨ (přehláska), ‚ (strojopisná verze apostrofu). Stiskněte a držte Shift a proveďte úhoz na tuto klávesu.

APOSTROF PŘES ASCII KÓD (ALT+0146/ALT+039)

1. Stiskněte levý Alt a nepouštějte ho.
2. Následně na numerické části klávesnice vyťukejte kód 0146 pro typografickou, respektive 039 pro strojopisnou variantu tohoto znaku.

Poznámka: Nutným předpokladem pro využití tohoto postupu je přítomnost numerické klávesnice.

UNICODE, WINDOWS-1250 (CP-1250) A HTML

ZÁPIS TYPOGRAFICKÉHO APOSTROFU NA ZAŘÍZENÍCH MAC S OPERAČNÍM SYSTÉMEM iOS

Pakliže předpokládáme, že máte aktivní českou klávesnici, je postup velice jednoduchý. Stačí stisknout kombinaci kláves Alt (option)+J.

KDE SE V ČEŠTINĚ PÍŠE

V současném spisovném českém jazyce nemá apostrof žádné faktické využití, což však neznamená, že není používán vůbec. Existuje hned několik možností, kdy ho můžete potřebovat napsat, nebo kde se s ním můžete v rámci češtiny setkat.

1. V případě, kdy jde o cizí slovo, nebo jméno. V našem případě se to bude týkat hlavně slov z angličtiny a francouzštiny, ale ani další jazyky nemusí být výjimkou. Pár příkladů: František Ferdinand d’Este (rakouský arcivévoda), L’Oréal (francouzská značka kosmetiky), Standard & Poor’s (americká finanční skupina).
2. Když chceme autenticky zapsat dnešní hovorovou formu mluvy (třeba jako přímou řeč), kdy dochází k vynechání nějaké hláska. Zde je nicméně jeho zápis možný, nikoliv nezbytný. Pár příkladů: přines’ (přinesl), slez’ (slezl).
3. Ve starších česky psaných knihách, kdy ještě platila jiná pravidla spisovné češtiny. Konkrétně se jedná o složeniny typu: neměl’s (neměl jsi), okradl’s (okradl jsi), byla’s (byla jsi).