Dlouhé o, jinak také o s čárkou – ó/Ó patří mezi znaky, které přímo na české klávesnici nenalezneme. Tudíž není možné ho zapsat stiskem jedné jediné klávesy. Přesto však není nijak zvlášť komplikované ho napsat a dokonce máme hned několik způsobů, jak toho dosáhnout, přičemž neexistuje příliš důvodů, proč bychom si neměli vystačit hned s tím prvním, který zde popíšeme.
ZÁKLADNÍ ZPŮSOB ZÁPISU
Je to velice jednoduché.
- Zkontrolujte si, že máte aktivní českou klávesnici. Zjistíte to tak, že se podíváte do pravého dolního rohu obrazovky, do míst kde se mimo jiné zobrazuje také aktuální čas a datum. Pokud tam vidíte písmena CS/CES, tak máte zapnutou českou klávesnici a můžete pokračovat. Jestliže ne a vidíte tam třeba písmena EN/ENG (anglická klávesnice), musíte si ji klávesnici přepnout. Toho docílíte současným stisknutím levého Alt a Shift.
- V pravé horní části klávesnice v místech nad klávesou Enter najděte klávesu, na které jsou znaky „plus“, „rovná se“, „háček“ a naše „čárka“. Tu krátce zmáčkněte a pusťte. Zatím se ještě nic nestane, takže nebuďte překvapeni.
- Poté již jen zmáčkněte klávesu „o“ a ono se vám automaticky napíše dlouhé o.
POZNÁMKA – JAK SE PÍŠE VELKÉ DLOUHÉ O
V případě, že potřebujete napsat velké dlouhé o, tak postupujte naprosto totožně s tím rozdílem, že ve chvíli, kdy mačkáte klávesu o, držte také tlačítko Shift.
ASCII KÓD PRO O S ČÁRKOU
Druhou možností je použít takzvaný ASCII kód, jehož zápis se provádí držením levého Alt a vyťukání konkrétního číselného kódu na numerické části klávesnice.
- Stiskněte levý Alt a držte ho.
- Vpravo na numerické části klávesnice vyťukejte číslo 0243 pro ó, nebo 0211 pro Ó.
- Pusťte levý Alt a dojde k propsání.
ASCII pro ó = Alt+0243
ASCII pro Ó = Alt+0211
UNICODE A HTML KÓDY A ENTITY
Unicode |
Hex |
HTML kód |
||
ó |
U+000F3 |
÷ |
ó |
ó |
Ó |
U+000D3 |
Ó |
Ó |
Ó |
JAZYKY, KTERÉ HO POUŽÍVAJÍ
Kromě češtiny ho najdeme v celé řadě jazyků, a to prakticky výhradně v těch evropských, nebo v těch z nich odvozených. Konkrétně je to afrikánština, galicijština, irština, islandština, italština, kašubština, katalánština, maďarština, polština, portugalština, slovenština a španělština.